Ahoj děti,
vítám Vás v našem Jordánku a jsem rád, že jste se na naś přišli podívat. Jmenuji se Bořík a jsem tchořík. Tedy tchoř obecný. Moje menší kamarádka je slečna Číča. Pocházíme z útulku a tady na Jordánku jsme našli svůj druhý domov. Vy lidi jste nás zařadili mezi škaredá a zlá zvířátka, ale opak je pravdou. Že smrdíme, pochází z pohledu zlých lidí, kteří nás trápí, a to se potom bráníme vylučováním smradu, který je naší jedinou obranou. To je ale pouze jen vyjímečně, zde na Jordánku se máme moc dobře. Jíme vše, co chutná Vám, ale nejraději máme zeleninku, protože je zdravá a my nemáme zubní kartáčky...

Mají nás tu moc rádi a tak nemusíme smrdět. Jsme totiž jinak velice čistotní a máme móóóc rádi vodu. To máte vidět, když se do ní dostaneme, to je potom voda všude! Moc se proto těšíme na koupání. To je Vám taková sranda! Škoda, že jen jednou za čtrnáct dní. Po cachtání   mytí je nám ale zima a vždy se necháváme nádherně vyfénovat. Máte vidět, jaké máme potom krásné kožíšky, jak si potom hrajeme, řádíme a běháme! Jsme tady prostě spokojení a to ještě ke všemu se o nás stará náš vlastní pan doktor! Protože máme všechno co potřebujeme, tak Vás prosíme, nedávejte nám zbytky jídel. Máme svůj pravidelný jídelníček, aby nám nemohlo být špatně.

Věříme, že se Vám u nás doma líbí, nezapoměňte na nás a přijděte znovu!!!!
Váš Bořík a Číča - máme Vás také moc rádi.


Terárium bylo dokončeno v roce 1998, přičemž do dposlední chvíle nikdo nevěděl , které ze zvířat v něm najde svůj domov. Těsně před jeho dokončením se u nás objevil pan XY, pracující v útulku pro zvířata s malou chundelatou kuličkou v rukách. Ta chundelatá kulička nebyl nikdo jiný, než Bořík, kterého si všichni hned zamilovali. Aby mu nebylo smutno požádali jsme dotyčného pána (omlouvám se, ale opravdu si nevzpomínám na jeho jméno) jestli by mu nešlo sehnat ještě společnost, aby nebyl tak smutný. A tak po pár týdnech přibyla nová obyvatelka Jordánku, tchoří samička Číča.

Trochu nám za těch pár let vyrostli, ztloustli a z mláďátek už jsou dávno dospělí tchoři. Ale to nic nezměnilo na jejich kouzelném pohledu a jejich hravost jim vydržela od mládí až dodnes. Jsou nenároční na stravu, mají zeleninu, kuřecí maso, mléko a vajíčka. Rádi se mazlí, lezou do rukávů a za krk pod dlouhé vlasy a ze všeho nejraději mají volný výběh. Jen se člověk otočí, vidí jen poskykující zadečky za rohem dveří. Rádi se také koupou a plavou pod vodou. Šampon se jim moc nelíbí, ale i tchoři to musí jednou za čas vydržet. Zvlášť, když bydlí na Jordánku...